Jdi na obsah Jdi na menu
 


Píše ti Bambus

4. 2. 2007

Mé lásce.
Předem mého dopisu přijmi mnoho pozdravů
a stálou vzpomínku na naše líbánky.

Dodnes se z toho nemohu vzpamatovat
a neustále Tě hledám a volám. Páníček už z toho leze po zdi a trpí, ale já také trpím a víc než on! Nadává a láteří a to já nemám rád,
když ho mám už plné fousky tak mu počůrám boty nebo co mám po pacce a jdu se rychle schovat, než páníček trochu vyschne.
Naštěstí to netrvá nikdy dlouho a pak jsem zase jeho mazlíček.

Ma lásko, zatím jsem Ti věrný i když zde mám mladou slečnu které je již rok,ale ona vypadá stále jako kotě (takové nic moc pro pořádného kocoura). To Ty jsi jiná klasa na Tobě je kde se zakousnout...
...při vzpomínce na Tebe řvu jako tur, snad to uslyší i kočky z celé republiky.
Ale běda zatím to slyšel jenom páníček na zahradě a vrací se domů. Tak rychle končím a běžím se schovat, počůral jsem dveře od kotelny.
Mnau pac a pusu tvůj
BAMBUSObrazek

PS: Zase napíšu...

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

kočičí láska

(Alena C., 4. 2. 2007 13:02)

Milý Bambusi,
taky to znám, taky jsem takhle řvával a plakal po nevěstě, která si se mnou jen užila a pak mě opustila. Psal jsem láskyplné dopisy, kudy jsem chodil. Jednou taky páníčkovi na aktovku, se kterou chodil na stará kolena do angličtiny a pak si stěžoval, že vedle něj nikdo nechtěl sedět. Važ si toho, že můžeš řvát, mě potupně připravili o mou chloubu, tak teď aspoň řvu, že mám hlad, tak ať si mě všímají. Akorát ty dopisy už nikomu nepíšu, není komu.
Zdraví tě Elíš

 

Portrét